Tenhle článek je návod, jak se k číslům dostat: kde vzít data o vlastní spotřebě, jak z nich vyčíst potřebný výkon a kapacitu, jaké technické limity návrh omezují a jaká pravidla nefungují, přestože se pořád opakují.
Proč roční spotřeba nestačí
Fotovoltaika nevyrábí rovnoměrně a domácnost nespotřebovává rovnoměrně — a návrh musí řešit překryv obou křivek, ne jejich součty.
Podle dat PVGIS 5.3 pro střed Čech (jih, sklon 35°, ztráty 14 %) vyrobí 10 kWp v prosinci 306 kWh a v červenci 1 315 kWh. To je poměr 1 : 4,3. Průměrná česká domácnost přitom podle statistik ERÚ spotřebuje 2 930 kWh ročně (1 436 kWh ve vysokém tarifu a 1 494 kWh v nízkém) a její spotřeba v zimě naopak roste.
Když tedy návrh vychází z rovnice „roční spotřeba děleno 1 000 = potřebné kWp“, dostanete elektrárnu, která v létě masivně přetéká do sítě za 0,25–1,80 Kč/kWh a v zimě nepokryje ani ohřev vody. Roční bilance přitom vypadá skvěle.
Ekonomicky se návrh vyplácí podle jediného čísla: kolik vyrobených kWh skončí ve vlastní spotřebě. Rozdíl v hodnotě mezi kWh spotřebovanou doma a kWh prodanou do sítě je zhruba pětinásobný, takže optimalizace se dělá tady, ne u instalovaného výkonu.
Kde vzít data o vlastní spotřebě
Čtvrthodinová data o vlastním odběru poskytuje distributor zdarma prostřednictvím svého zákaznického portálu. Nemusíte nic měřit ani odhadovat.
- ČEZ Distribuce — Distribuční portál, sekce naměřených hodnot
- EG.D — Portál distribuce
- PREdistribuce — zákaznický portál
U odběrných míst s průběhovým měřením (typ B a C, dnes i většina nových elektroměrů) tam najdete profil po čtvrthodinách. U starších odběrných míst jen měsíční nebo roční odečty — pak je potřeba profil odhadnout podle typového diagramu dodávky (TDD) třídy odpovídající sazbě, což je horší, ale použitelné.
Co v datech hledat:
- Základní zátěž (baseline) — minimum, které dům odebírá i v noci. Lednička, oběhová čerpadla, síťové prvky, standby. U běžného RD 100–250 W. Tuhle spotřebu pokryje fotovoltaika téměř celou.
- Denní spotřebu mezi 9. a 16. hodinou — přímý údaj o tom, kolik kWh dokážete spotřebovat bez baterie.
- Večerní špičku — od kolika do kolika a kolik kWh dělá. Z toho se počítá baterie.
- Sezónní rozdíl — poměr lednové a červencové spotřeby. Nad 2 : 1 znamená elektrické vytápění a úplně jiný návrh.
Jak z diagramu určit výkon FVE
Rozumný výkon je takový, při kterém letní denní výroba jen mírně převyšuje letní denní spotřebu včetně řízených spotřebičů. V praxi to znamená postup ve třech krocích.
Krok 1 — spočítejte využitelnou denní spotřebu. Sečtěte spotřebu mezi 9:00 a 16:00 z letního pracovního dne a přičtěte spotřebu, kterou dokážete do tohoto okna přesunout: ohřev vody (bojler 120–200 l ≈ 4–7 kWh), pračka (0,7–1,2 kWh), myčka (0,8–1,4 kWh), nabíjení elektromobilu.
Krok 2 — vydělte letní denní výrobou na 1 kWp. V červnu a červenci vyrobí 1 kWp v Česku průměrně 4,3 kWh za den (129,9 resp. 131,5 kWh za měsíc podle PVGIS).
Krok 3 — přičtěte rezervu na zimu a na baterii. Typicky 20–40 %, u domů s tepelným čerpadlem víc.
Příklad: dům se letní využitelnou denní spotřebou 12 kWh → 12 / 4,3 ≈ 2,8 kWp na pokrytí denní spotřeby → s rezervou a nabíjením baterie 6–8 kWp.
Pro orientaci, kam to obvykle vyjde:
| Profil domácnosti | Roční spotřeba | Doporučený výkon |
|---|---|---|
| Byt / malý RD, plyn na topení i vodu | 2 000–3 000 kWh | 3–4 kWp |
| RD, elektrický bojler, běžné spotřebiče | 3 500–5 000 kWh | 5–7 kWp |
| RD + tepelné čerpadlo | 6 000–9 000 kWh | 8–10 kWp |
| RD + tepelné čerpadlo + elektromobil | 9 000–14 000 kWh | 10–15 kWp |
Tabulka je vstup do debaty, ne výsledek. Bez odběrového diagramu se v ní může skrývat chyba klidně 40 %.
Jak z diagramu určit kapacitu baterie
Kapacita baterie by měla odpovídat spotřebě domu od západu slunce do rána, ne instalovanému výkonu elektrárny. Praktický rozsah je 1,0–1,5 kWh na 1 kWp, přičemž rozhodující je ta menší z obou hodnot.
Výpočet: z letního dne odečtěte spotřebu mezi 18:00 a 8:00. U běžného RD to bývá 4–8 kWh, u domu s tepelným čerpadlem v přechodném období 10–15 kWh. K výsledku připočtěte 10–15 % na účinnost cyklu (nabíjení + vybíjení ztratí zhruba 8–12 % energie) a na to, že baterii nikdy nevybíjíte úplně do nuly.
Proč nedimenzovat větší: baterii v Česku nabijete do plna zhruba od dubna do září. Zbytek roku není z čeho. Reálný počet ekvivalentních plných cyklů za rok se pohybuje kolem 180–250, takže každá kWh navíc se točí ještě míň a její návratnost se prodlužuje. Velká baterie neznamená větší úsporu, jen větší fakturu.
Výjimka, kdy má smysl jít nad tento rozsah: pokud plánujete spotové obchodování (nabíjet ze sítě v levných hodinách) nebo zálohování domu při výpadku sítě. Pak už kapacitu neurčuje výroba, ale jiný záměr, a je potřeba to říct nahlas.
Technické limity, které návrh ořežou
Návrh není omezený jen střechou a penězi — limity nastavuje i distribuční soustava a hodnota hlavního jističe.
- Rezervovaný příkon. Výkon výrobny se u nízkého napětí typicky posuzuje ve vazbě na velikost hlavního jističe. U domu s jističem 3×25 A se běžně schvaluje instalace řádově do 17 kW dodávaného výkonu, ale konečné slovo má distributor v podmínkách připojení. Žádost o připojení se podává vždy, i u malých zdrojů.
- PPDS a ČSN EN 50549-1. Pravidla provozování distribučních soustav a norma ČSN EN 50549-1 (Požadavky na paralelně připojené výrobny s distribučními sítěmi — připojení k síti nízkého napětí) definují chování střídače: ochrany, reakci na odchylky napětí a frekvence, omezení dodávky. Střídač musí mít doklad o shodě s těmito požadavky, jinak vám ho distributor neuzná.
- Licence ERÚ. Od 1. srpna 2025 se licence neuděluje výrobnám do 100 kW včetně, pokud slouží odběru v předávacím místě nebo bezúplatnému sdílení. Nad tuto hranici, při podnikatelském využití nebo při čerpání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích licenci potřebujete.
- Stavební předpisy. Zdroj do 50 kW umístěný na budově nevyžaduje povolení ani ohlášení, pokud nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění způsob užívání stavby. V památkové rezervaci, zóně nebo ve zvláště chráněném území ohlášení potřeba je.
- Statika střechy. Konstrukce plus panely přidají zhruba 15–20 kg/m². U starších krovů a zejména u plochých střech se zátěžovými koši to není formalita.
Tři typické profily domácnosti
Rodina, kde je někdo doma přes den. Nejlepší výchozí pozice. Podíl vlastní spotřeby se i bez baterie dostane přes 40 %. Doporučení: střední výkon, menší baterie, důraz na časování ohřevu vody.
Dvě zaměstnané osoby, dům prázdný 8–17 h. Nejhorší překryv křivek. Bez automatizace končí ve vlastní spotřebě sotva 25 % výroby. Doporučení: menší elektrárna, baterie na spodní hranici doporučeného rozsahu, povinně HEMS nebo alespoň chytré zásuvky a časovač bojleru.
Dům s tepelným čerpadlem. Nejlepší celoroční bilance, protože spotřeba existuje i v zimě, kdy elektrárna něco málo vyrábí. Doporučení: vyšší výkon (8–12 kWp), baterie 10–15 kWh, řízení TČ podle přebytků. Pozor: v lednu vyrobí 10 kWp jen 323 kWh, což zdaleka nepokryje spotřebu čerpadla. FVE zimní vytápění nezaplatí, jen zlevní.
Pravidla, která nefungují
„Zaplňte celou střechu, panely jsou levné.“ Panely ano, ale konstrukce, kabeláž, práce a hlavně přetoky levné nejsou. Každá kWh nad rámec spotřeby má hodnotu 0,25–1,80 Kč místo 5,6–6,6 Kč.
„Baterie 1 kWh na 1 kWp je standard.“ Je to horní odhad, ne pravidlo. U domácnosti s nízkou večerní spotřebou je i to moc.
„Sever se nevyplatí nikdy.“ Vyplatí, ale jinak. Východ a západ dají v ČR asi 80 % jižního výnosu a rozloží výrobu do ranní a odpolední špičky, což u domácnosti bez baterie bývá výhodnější než jižní ostrý peak v poledne.
„Roční bilance vyjde na nulu, takže nebudu platit nic.“ Nebude. Zaplatíte stálé platby za jistič, systémové služby a distribuci každé nakoupené kWh. Ročního „nulového účtu“ se v Česku nedosahuje.
Závěr
Dobrý návrh fotovoltaiky začíná stažením dat, ne prohlídkou střechy. Když má projektant váš odběrový diagram, dokáže vám říct nejen kolik kWp, ale i to, co s návrhem udělá přesunutí bojleru na poledne — a jestli se vám vůbec vyplatí baterie.
Zdroje
- PVGIS 5.3, Joint Research Centre EU: https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/
- ERÚ — statistiky spotřeby elektřiny domácností: https://eru.gov.cz/
- ČSN EN 50549-1 — Požadavky na paralelně připojené výrobny s distribučními sítěmi
- ČSN 33 2000-7-712 ed. 2 — Elektrické instalace nízkého napětí, část 7-712: Fotovoltaické (PV) systémy
- ERÚ — licence na fotovoltaiku: https://eru.gov.cz/licence-na-fotovoltaiku
Časté dotazy
Kolik kWp potřebuju na rodinný dům?
Běžný rodinný dům bez elektrického vytápění se spotřebou 3 500–5 000 kWh ročně vychází na 5–7 kWp. S tepelným čerpadlem 8–10 kWp, s elektromobilem navíc 10–15 kWp. Přesné číslo určí až čtvrthodinový odběrový diagram z portálu distributora.
Jak velkou baterii k fotovoltaice?
Kapacita by měla odpovídat spotřebě domu od večera do rána, prakticky 1,0–1,5 kWh na každý instalovaný kWp. U běžného rodinného domu vychází 5–10 kWh. Větší kapacita se v českých podmínkách nestihne dostatečně často nabít a natahuje návratnost.
Kde získám data o své spotřebě po čtvrthodinách?
Zdarma na zákaznickém portálu svého distributora — ČEZ Distribuce, EG.D nebo PREdistribuce. Data najdete v sekci naměřených hodnot u svého odběrného místa. U starších elektroměrů bez průběhového měření je k dispozici jen měsíční odečet.
Je lepší větší elektrárna, nebo větší baterie?
Nejdřív vyčerpejte možnosti přesunu spotřeby do denních hodin — to nestojí nic. Pak přidávejte výkon, dokud letní denní výroba nepřevýší denní spotřebu. Baterie je až třetí krok a její kapacitu určuje večerní spotřeba, ne velikost elektrárny.
Musím fotovoltaiku hlásit distributorovi?
Ano. Žádost o připojení výrobny k distribuční soustavě se podává vždy, bez ohledu na výkon, a bez kladného vyjádření nesmí být zdroj připojen. Střídač musí splňovat požadavky PPDS a ČSN EN 50549-1.